Možné nemoci potkanů - respirační onemocnění

Respirační onemocnění se většinou rozvíjejí náhle, často spuštěny nějakým stresem (odstav, přeprava, málo prostoru, špatná výživa a hygiena). Celá řada zvířat má onemocnění v subklinické (tedy bezpříznakové) formě a teprve po stresujících faktorech nebo virózách dojde k oslabení organismu a následnému namnožení patogenních agens a spuštění příznaků jako jsou výtoky z nosu a očí od serózních, přes výtoky hnědočervené barvy (jedná se o barvivo porfyrin, tento sekret je produkován Harderovou žlázou umístěnou u oka) až po hnisavé, kýchání, při postižení dolních dýchacích cest i "vrzání", obtížné dýchání, apatie a nechutenství. Nejčastěji uváděnými původci jsou Mycoplasma pulmonis, Streptococcus pneumoniae, Pasteurella pneumotropica, Bordetella bronchiseptica, Corynebacterinum kutscheri, C.A.R. Bacillus. Málokdy způsobí onemocnění sami o sobě. Jsou v malém množství součástí respiračního traktu a teprve při oslabení dochází k namnožení a projevům, navíc ve vzájemných kombinacích.

Především Mycoplasma a k ní se přidruží další patogen. Mykoplazma totiž poškozuje řasinkový epitel s následným zhoršením čistící schopnosti dýchacích cest, a tak umožňuje patogenní působení již výše zmíněných mikroorganismů. Je to mikroorganismus, který se dostává do nitra buněk, kam se obtížně dostávají antibiotika – proto není možné tento mikroorganismus zcela vymýtit. Na rozvoji mykoplazmozy se jako predispoziční faktory podílejí cigaretový kouř, amoniak (špatná hygiena chovu), sucho, deficience vitamínů A a E, sekundární infekce, genetické faktory a další stresové záležitosti uvedené výše. Kromě respiračního traktu postihuje i pohlavní orgány s následným zánětem a krvácením do dělohy. Jedná se o velmi rezistentní organismus, tudíž léčba musí být agresivní a dlouhodobá (uvádí se až 6 a více týdnů, u starších zvířat až doživotní).

Pokud zvířata občas kýchnou, objeví se trocha porfyrinu, a pokud jsou jinak v dobré kondici, veselá, žerou a nemají jiné obtíže, stačí "naordinovat" klid, teplo, čaj s medem nebo echinaceovým sirupem (bez alkoholu, dávkování asi 1/10 lidské dávky 1 týden v měsíci) na podporu imunitního systému a mělo by dojít k postupnému zlepšování. Zvířátko onemocnění zvládne vlastními silami. Pokud ale dochází přes veškerá opatření ke zhoršování, přidají se vrzavé zvuky při dýchání a celkové příznaky oslabení, je nutné vyhledat veterinární pomoc – zvíře poslechnout, případně nasadit celková antibiotika – v těžkých případech zápalu plic i v kombinaci. Z další léků se dle míry postižení dýchacích cest používají diuretika, bronchodilatátory, protizánětlivé léky (steroidní a nesteroidní antiflogistika), pomáhá zvhlčování vzduchu, aromaterapie (kafr, oreganoolej, eukalyptový olej – pár kapek na stěnu boxu nebo do podestýlky, inhalace 2 – 3x denně (nikdy kontinuálně celý den, mohlo by dojít k dráždění a poškození sliznic) a nedávat na místa, kde by to myšák mohl olízat), dále bezinky, vitamín B6 (1 mg/den), a v těžkých případech dušnosti kyslíková terapie v kyslíkovém boxu.

Dalšími příčinami respiračních potíží mohou být alergie (podestýlka, jogurtové dropsy, pes, ořechy), srdeční selhání a tumory plic.