Na kožních problémech se v největší míře podílí parazité. A to hlavně u zvířat ze zverimexu. Ale ani "šlechtění" s parazity nejsou výjimkou. Záleží na hygieně chovu a přístupu chovatele. Ektoparazity potknů můžeme rozdělit na roztoče a další parazitické členovce.
Roztoči parazitují na kůži nebo v kůži, jsou druhově specifičtí, tzn. nenapadají jiná zvířata nebo člověka, resp. Citlivé jedince mohou třeba pokousat, ale nemnoží se na nich.
Na kůži nás trápí především Myobia musculi (viz. Obr. 1) a Radfordia ensifera. Jsou velmi častí, napadají chlupové váčky, způsobují silné svědění s následnými strupy po rozškrábání lokalizovanými především na lících, krku a ramenech. K diagnostice je vhodný seškrab a vyšetření pod mikroskopem. Často jsou však výsledky falešně negativní. K ošetření lze použít přípravky s permethriny, fipronilem (pozor na olízání po čerstvém postřiku nebo kapce – toxické) nebo ivermectinem (nepodávat březím a kojícím matkám až do 2 týdnů věku u mláďat) opakovat po 7-10 dnech 3x.
Obr. 1 Myobia musculi |
V kůži parazituje nejčastěji svrabovka Notoedres muris (viz. Obr. 2 a 3), napadá ušní boltce (viz Obr. 4), nos, ocas a končetiny (Obr. 5, 6, 7). Způsobuje žlutavé krusty a nárůstky, někdy mylně označovány za bradavice. Tyto nárůstky jsou plné roztočů, diagnostika je snadná i podle klinických příznaků a potvrzení mikroskopií. Na léčbu je dobře účinný ivermectin min. 2x po 7-10 dnech.
Obr. 2 Notoedres muris | Obr. 3 Notoedres muris | Obr. 4 Notoedres muris na uších |
Obr. 5 Notoedres muris na nose | Obr. 6 Notoedres muris na končetinách | Obr. 7 Notoedres muris na ocase |
Mezi další vnější parazity řadíme blechy a vši. Na potkanech se vyskytují běžné blechy psa a kočky (Ctenocephalides felis, canis). Potkan sice není primárním hostitelem, ale pokud jsou v domácnosti napadení psi nebo kočky, vesele si blechy žijí i na potkanech. Nejsou druhově specifické. Diagnostika je snadná – buď jsou vidět přímo blechy nebo jejich trus – což jsou drobné černé tečky, stačí je dát na vlhký bílý papírový kapesníček – pokud se smítko rozpije do krvava, jedná se o bleší trus (obsahuje krev); pokud se smítko nerozpustí, jde o špínu. K ošetření slouží dobře permethriny nebo fipronil.
Veš Polyplax spinulosa (Obr. 8 a 9) se stejně jako blecha živí krví, jedná se o parazity 0,5-1,5 mm dlouhé žlutavé barvy s tmavou tečkou ve středu těla. Vajíčka se nazývají hnidy a samice je lepí na chlupy (ty pak získávají stříbřitý vzhled při silném napadení). Také jsou druhově specifické. Životní cyklus trvá 26 dní. K ošetření slouží permethrin, fipronil nebo ivermectin viz výše.
Obr. 8 Polyplax spinulosa (hnida) | Obr. 9 Polyplax spinulosa (samice s vajíčkem) |
Jako prevence slouží karanténa nově přinesených zvířat. Je nutné si uvědomit, že se parazité přenášejí přímo – kontaktem napadených zvířat se zdravými, oblečením chovatele, pomůckami, podestýlkou atd.
Z dalších kožních potíží se objevují různé alergie. Alergie se mohou vyskytovat na ledacos. Mezi ty častější se uvádí alergie na podestýlku (hlavně piliny, hobliny), dále na arašídy, mléčné výrobky (třeba i jogurtové dropsy), cigaretový kouř nebo domácí osvěžovače. Také strava s vysokým podílem bílkovin (překrmování ořechama, rybami, kočičími granulemi) a olejů může způsobovat potíže – a to nejen kožní, ale i poškozování ledvin (hodně bílkovin) nebo sklony k obezitě (tuky). Maximální obsah bílkovin ve stravě dospělého potkana by měl být 14%. Terapie spočívá v eliminační dietě (hnědá rýže, proso, lžička nutricalu) na 14 dní, aplikace antihistaminik, eventuelně kortikoidů a následně postupné přidávání jednotlivých dalších složek potravy – když se zvíře začne drbat – vyřadit; nedrbe se – lze v jídelníčku ponechat.
Celkem obávané jsou dermatomykozy, protože mohou být přenosné na člověka. Jedná se především o kmeny Trichophyton a Microsporum. Většinou se uplatní u oslabených jedinců,. Způsobují vypadávání srsti, případně další kožní léze. Diagnostikovat se dají kultivací na DTM mediu (pozitivním výsledkem je zčervenání media – Obr. 10) nebo Woodovou lampou (v jejím světle svítí). Léčba zahrnuje lokální ošetřování antimykotiky (chlorhexidin, enilkonazol, Medivet šampon), v těžkých případech a při velkém rozšíření i celkové podávání antimykotických léků.
Obr. 10 DTM mediu |
Intaktní samci mívají často na kůži na zádech oranžový maz a oranžové lupy. Je to normální jev, jedná se o zvýšenou produkci kožního mazu a dá se to řešit šampony.
Suchá kůže a pravé lupy se vyskytují u zvířat s chudou dietou – řešením je pestrá strava s přídavkem esenciálních mastných kyselin. Lupy mohou trpět i zvířata, která se dík paralýze nemohou očistit.
Olysávání je také multifaktoriální problém. Příčinou bývá nejčastěji napadení parazity (viz výše) a následné kousání a škrábání. U rex potkanů dochází stářím k řídnutí srsti, srst řídne i při stresu a onemocnění. Dalšími příčinami mohou být mykotické a baktetriální infekce. Dále pak hormonální imbalance, ty však u potkanů nejsou tak časté. Lysá místa v těchto případech jsou symetrická a postihují boky, zadní čtvrtinu těla a břicho. Daleko častější příčinou je tzv. „barbering“, kdy dochází k obscesivnímu ožírání srsti zvířete sebe sama nebo jiným potkanem. Podle toho rozlišujeme selfbarbering – zvíře si okusuje srst na předních nohách nebo anotherbarbering – okusuje jiným chlupy na hlavě, tvářích, krku a bedrech. Léze jsou nesymetrické. Řešením může být izolace zvířete, které toto provádí na ostatních. Dle mého názoru není smysluplné oddělit zvíře, které okusuje srst sobě samému, mohlo by dojít ke zhoršení projevů vlivem stresu z odloučení. Podávání antidepresiv nebo tlumících léků je diskutabilní. Takovému zvířeti je nutné se v první řadě více věnovat, připravit mu dostatek podnětů, aby se nenudilo.
Kožní onemocnění se často vyskytují v kombinaci a komplikaci s bakteriemi (rozškrábání z různých příčin vede k poškození kožní bariéry, zanesení infekce a rozvoji dermatitidy). Opatřením je ostříhání drápků při svědivých stavech a lokální terapie zanícené kůže (chlorhexidin, hypoalergenní a uklidňující šampony, Dermazulen, Infadolan nebo antibiotické masti).